Voda

I  když již prvním obyvatelům Mezic sloužila Cholinka, ještě před stoletím mnohem vodnatější, byly součástí zázemí pro život vesnice odedávna i studny. O první z nich je zmínka z roku 1679, kdy je uváděna „obecnice", tedy obecní studna. Dnes jsou v povědomí pamětníků 3  studny. Před domy č. 35,41 a 51 s tím, že byly používány stále méně a  studna před č.41 pro velké znečištění byla zasypána.

Stavba vodovodu v Mezicích začala v roce 1992. Podoba krajiny kolem Mezic se změnila koncem 18. století zánikem rybníků, pro obec samotnou především velkého Panského rybníku, který se táhnul od stráně pod Náklem až na katastr Mezic. Počátkem 20. století scelováním a odvodněním pozemků ztratila Cholinka hodně oproti dřívější vodnatosti a pozemkové úpravy v  druhé polovině 20. století postupně vedly až k dnešnímu stavu. Dnes již se nemusí „oplétat" břehy proutím, aby byly chráněny před vodou, jak se to dělalo ještě v roce 1910, ve stejném roce se stavěl i „betonový jízek" na Cholince. Břehy se oplétaly i na Prádle, ze stejných důvodů byly na východní straně Prádla vysazeny smuteční vrby a v roce 1932, v  rámci nouzových prací, byly dvě strany Prádla, tedy jeho břehy, vydlážděny lomovým kamenem Tak, jako scelováním pozemků na počátku 20.  století a s ním spojeným odvodněním se z vodnaté Cholinky stala postupně polosuchá strouha. Změnila se díky vodě povaha krajiny již dříve, když do ní patřil až do poloviny 18. století velký Panský rybník, táhnoucí se od stráně v Nákle až na katastr Mezic.
Z roku 1875 se pak dochovala zajímavá zpráva, že totiž „Matěj Staroštík si pronajal staré prádlo na louku najeden rok". Později se zažil i místní název parcely Staré Prádlo. Dokládá to, že původní prádlo se nacházelo jinde, neboť ze  stejného rokuje zpráva: „dělal se nový splav na potoce a nové prádlo a  stálo to obojí dohromady 110 zlatých a 65 krejcarů. O bohaté využité nového prádlo, dosti velkého, svědčí i zmínka z následujícího roku: „propachtovalo se prádlo na nasazení ryb na pět po sobě běžících let za 8  zl každé rok".

Prádlo se nacházelo na konci obce, za návsí, vpravo od cesty, kdy na Cholince byl splávek a stavidlo, odkud šla voda do prádla a o kus dál se pak vracela zpět do Cholinky. Prádlo mělo kolem 20 arů, ale celá plocha nikdy nebyla pod vodou

Hloubka kolem jednoho metru umožnila dětem, aby se učili plavat, v zimě se zde bruslilo, Prádlo sloužilo jako zásobárna vody pro hasiče i při mlácení parním strojem a svůj název pak mělo od praní prádla, pro které blíže cesty byly na dílech osazeny lávky pro ženy, které sem s prádlem chodily. Nevylučovalo se tím ale to, že na Prádle bývaly kačeny a  sloužilo i jako plavisko pro koně. Z roku 1929 je zmínka v obecních účtech o „proházení Cholinky". V roce 1936 si Prádlo pronajal Rybářský spolek v Mezících a to za 20 Kč ročně. Klesající průtok Cholinky se projevil i na kvalitě vody v Prádle, a proto došlo po roce 1970 k jeho zavezení. Na protější straně Cholinky, souběžně s Prádlem, vznikla na přelomu 19. a 20. století ještě o něco větší vodní plocha než Prádlo, dílem ale spíš plytké mokřisko a to z bývalého hliníku, kam stékala voda z okolí. Hliník se pak postupně zavážel.

Mezice, rozvodněná Cholinka 5. června 1983 po průtrži mračen, příval vody byl menší, než v roce 1947.

Podoba průtoku Cholinka obcí se změnila během roku 1926, kdy kolem jejího toku na návsi - Na dědině - navezlo 739 fůr hlíny a celá náves se tak srovnala. V navážce skončilo i rumisko ze starých chlévů na č. 10, kde se tehdy chystala stavba nových. Ještě předtím byl odvodněn prostor kolem kapličky.
 
Zejména prostor na dolní části návsi u  Cholinky byl původně snížený, na návsi se pásly husy a rostly zde švestky. Odpadní i deštová voda stékala volně do Cholinky.
V době úprav došlo i k opravě silnic, zabudování silničních rigolů a odpadní kanalizaci pak museli z jednotlivých statků protáhnout tak, aby dosáhla až do Cholinky. Navezená plocha byla upravena a kolem potoka vysazeny hrušky, některé z nich dožily do posledních let druhého tisíciletí. Ostatní plochy kolem kolem potoka byly ošaceny nízkými jehličnany, které zde vydržely až do II. světové války, kdy se musely všechny zemědělské pozemky využít pro zemědělství. Celou zbývající plocha návsi osela obec travou, trávníky pak ohraničoval živý plot, který vysadila firma Veselý a  také je pravidelně udržo¬vala. Poslední vydržely do roku 1960. Náves bývala nejkrásnější, když kvetly hrušky a nebo když, začátkem června, byla pokosena tráva na celé ploše návsi i na březích.

Pro návštěvníka Mezic i mladšího obyvatele je obtížné si představit povodeň v  rovinaté krajině Hané, ale přesto je zachován popis - zřejmě jedné z  těch -která za staletí obec postihla.
„ V druhé polovině března 1947  na polích kolem Cholinky a na svazích Rampachu ležely ještě velké spousty sněhu. Počasí se ale náhle změnilo a začalo intenzivně svítit slunce. Koryto Cholinky bylo zaváto, tající sníh uvolňoval vodu a ta zůstávala stát na polích. Tyto vody a slunce způsobily rychlý postup vody, nevím přesně, který to bylo den, ale kolem páté hodiny odpoledne vnikla voda do naší vesnice, kde ještě ležel sníh před domy.
Takový příval nepamatovaly ani nejstarší obyvatelé, koryto nestačilo, voda se začala vylévat a první zasáhla domy č. 59 - Florián Moťka, č. 63 - Anna Perná, č. 64 - Jakub Škurka, č. 66 - Miloslav Rozman a č. 67 - Josefa Zbořilová, který dnes již nestojí. Voda je zalila do výšky kolem 20 cm.

Příval vody nemohl protéci mostem přes silnici u Babicového, voda vytekla ven a  po silnici šikmo směřovala k č. 34 a č.35. Od nich se proud odrazil a  voda se po silnici a kolem kapličky vracela do potoka. Oba domy se ubránily vodě hrázemi z hnoje, vyztuženými deskami. Voda začala opadat až kolem 22. hodiny, neboť s večerem začalo mrznout.
Během povodně byl dobytek odváděn do domů, které nebyly zasaženy vodou. Druhý den začal úklid, ale kolem páté hodiny přišla voda opět a již odstraněné hráze z hnoje se musely znovu vybudovat. Druhý příval ale nebyl tak silný, protože most přes Cholinku u státní silnice již byl zahrazen fošnami a větší část vody se tak rozlévala kolem silnice na pole. Tam stála několik týdnů. Od té doby bývá větší množství vody jen při vydatné, delší bouřce, ale to stačí jen k propláchnutí koryta.