Hasičský sbor

Hasičský sbor

První zprávy o požárech v Mezicích máme doložené z poloviny 18. století, ale jejich historie je stejně stará, jako domy, které sloužily obyvatelům obce, nejenom to, že bývaly v nejstarší době roubené ze dřeva, ale především skutečnost, že až do posledních desetiletí 19. století zůstávala jedinou krytinou sláma. Stačila malá nepozornost i při takových maličkostech, jako vaření švestek nebo škvaření sádla a střecha stála v plameni a pokud foukal vítr, mohla v krátké době shořet celá vesnice.

Již nařízení Marie Terezie směřovala k prevenci proti požárům, ale jejich uplatnění v praxi bylo příliš pomalé, zejména na vesnici, kde se prosazovala výrazněji až v 19. století.
První a nejstrašnější požár je v obci zaznamenán kroku 1754,kdy 13.března v 5 hodin ráno chytlo ve stodole a vyhořelo 15 sedláků a 6 zahradníků, tedy víc jak polovina tehdy stojících domů.

V roce 1847, 10. listopadu vyhořely domy č. 3 až 8, je dochován i seznam pomoci, kterou pohořelí obdrželi od obcí v okolí. Oheň vznikl o 2 hodinách s půlnoci u Jakuba Staroštíka „v srubě". O osm let později (1855, 26. dubna) vyhořely domy č. 20 až 25 a v obci z ostatních poskytli pohořelým pomoc: každý sedlák 30 a zahradník, tedy střední rolník, 15 otepí slámy. V roce 1859, 15. června, vyhořelo č. 29 a v následujícím roce na Boží Tělo č. 39. Tradice pomoci pohořelým byla velmi silná a když se v roce 1931 organizovala velká sbírka pro obec Vážec, která celá zhořela, přispěli výrazně i obyvatelé Mezic. Další blok zachycující požáry je z přelomu 19. a 20 století. V roce 1897 vyhořely stodoly u č. 7 a 10, 1898 stodoly u č. 3,4,9 a 54, kromě toho stoh slámy a stodola na č.ll. V roce 1900, 15. ledna stodola u č.20 a 14. prosince u č.15, v následujícím roce 9. září stodola u č. 24.

V roce 1909, 5. června, začal požár na č. 17 v 22.00 a celé stavení vyhořelo, roku 1912, 20. července v 10.30 začal požár na chlévech č. 12 a o dva roky později, 20. září v 21.00 vyhořely dva domky a toč. 34 ač.35. Roku 1915. 12. prosince v 7.30, vypukl požár na stodolách č. 3 a č.54. Od vzniku hasičského sboru je přesná evidence a tak víme, že od roku 1897 do roku 1915 vyhořelo 11 stodol, připisovalo se to žháři, ale odhalen nebyl. Poslední doškem krytá stodola a zároveň poslední došková střecha v obci shořela v roce 1948 po zásahu blesku. Do roku 1970 se pak Sbor zúčastnil hasebních prací u 66 požárů.

Sbor dobrovolných hasičů v Mezicích byl založen 29 občany obce 10. února roku 1891, 20. února došlo k převozu hasičské stříkačky, kterou Mezicím zapůjčil sbor z Nákla, ale mezický sbor ji potřeboval jen do 25. října 1891, kdy si dovezl na nádraží v Senici vlastní hasičskou stříkačku. Stála 880 zlatých a na koupi přispěl stát, občané, okolní záložny a 50 zlatých přišlo od císaře Františka Josefa. Byla zakoupena od firmy Smékal z Čech pod Kosířem, odkud krátce předtím, 24. února, byla zakoupena i základní výstroj. V roce 1914 postavila obec pro sbor „ sloup na vysoušení hadic". Většinu výdajů si ale hradili hasiči ze svých prostředků.
Stříkačka sloužila až do roku 1944, kdy došlo k zakoupení motorové, nevalné kvality, ale musela vydržet až do roku 1960, kdy hasiči z Mezic dostali novou stříkačku. Sbírky na první motorovou stříkačku v předposledním válečném roce se zúčastnili všichni občané Mezic a příspěvky od 5 do 2 000 K se podařilo shromáždit celkem 36 501 K.
Stará i motorová stříkačka měly své místo v kůlně obecní pastoušky, až po roce 1945 došlo k adaptaci chlévů na č.12 na hasičskou zbrojnici a ze stejné doby je stavba požární studny v zahradě tehdejšího MNV a stavba sušáku na hadice. Od roku 1955 slouží sboru požární nádrž, která je za kapličkou v zemi, má kapacitu kolem 30 m3 a poprvé byla využita při požáru kravína 25. února roku 1989. Adaptace zbrojnice pro požární auta je z roku 1967, po zavezení Prádla byla na jeho místě vybudována požární studna.

Až do založení Sokola byl hasičský sbor i hlavním organizátorem společenského života v Mezicích. Plesy, zahradní slavnosti v zahradách na jednotlivých usedlostech, v roce 1929 inicioval postavení pomníku obětem I. světové války.
Z roku 1927 jsou doloženy plány příkazského stavitele J. Bracha na stavbu hasičské zbrojnice vedle Koupilova obchodu, ale ke stavbě nedošlo. V roce 1935 organizovali hasiči oslavy 85. výročí narození T.G.M.

Tradice účasti žen ve sboru je z doby před rokem 1938, kdy zde byly organizovány jako samaritánky se zaměřením na zdravotní pomoc. Dnešní hasičský sbor má 62 členů, z toho 16 žen. Bývalo zajímavou tradicí v Mezicích, že členy sboru byli, a nebo výcvikem prošli všichni mladí muži ve vesnici, aby v případě potřeby měly základní znalosti. Tak při revizi v roce 1991 dosáhl celkový počet všech členů registrovaných za dobu trvání sboru 268 členů, někteří byli ve sboru jen rok.

Slavnostní pochod Mezicemi při okrskovém cvičení v roce 1974

Cvičení hasičů na návsi v Mezících.

Sbor dobrovolných hasičů v Mezících se zúčastňoval řady okrskových cvičení v okolí a průběžně zvyšoval připravenost svých členů. Po roce 1945 to byly i družstva mladých, chlapců i dívek. V roce 1981 oslavil sbor 90. výročí založení, roku 1985 se konalo hasičské cvičení v Mezicích. Největší oslavy přinesl rok 1991, kdy Sbor dobrovolných hasičů slavil 100 let od svého založení. Oslavy začaly 26. června letním karnevalem, další den se konalo hasičské cvičení a součástí byla i výstava a publikace J.Berky, která zahrnula celou dosavadní historii sboru.
Činnost omezil za dobu trvání sboru jen jednou, od roku 1916 do konce války, pro nedostatek členů.