Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • Českê

Obsah

Hasičský sbor

    První zprávy o požárech v Mezicích máme doložené z poloviny 18.  století, ale jejich historie je stejně stará, jako domy, které sloužily obyvatelům obce, nejenom to, že bývaly v nejstarší době roubené ze  dřeva, ale především skutečnost, že až do posledních desetiletí 19.  století zůstávala jedinou krytinou sláma. Stačila malá nepozornost i při takových maličkostech, jako vaření švestek nebo škvaření sádla a  střecha stála v plameni a pokud foukal vítr, mohla v krátké době shořet celá vesnice.
     Již nařízení Marie Terezie směřovala k prevenci proti požárům, ale jejich uplatnění v praxi bylo příliš pomalé, zejména na vesnici, kde se prosazovala výrazněji až v 19. století.
První a  nejstrašnější požár je v obci zaznamenán kroku 1754,kdy 13.března v 5 hodin ráno chytlo ve stodole a vyhořelo 15 sedláků a 6 zahradníků, tedy víc jak polovina tehdy stojících domů.  
      V roce 1847, 10.  listopadu vyhořely domy č. 3 až 8, je dochován i seznam pomoci, kterou pohořelí obdrželi od obcí v okolí. Oheň vznikl o 2 hodinách s půlnoci u  Jakuba Staroštíka „v srubě". O osm let později (1855, 26.  dubna) vyhořely domy č. 20 až 25 a v obci z ostatních poskytli pohořelým pomoc: každý sedlák 30 a zahradník, tedy střední rolník, 15 otepí slámy. V roce 1859, 15. června, vyhořelo č. 29 a v následujícím roce na Boží Tělo č. 39. Tradice pomoci pohořelým byla velmi silná a když se v  roce 1931 organizovala velká sbírka pro obec Vážec, která celá zhořela, přispěli výrazně i obyvatelé Mezic. Další blok zachycující požáry je z  přelomu 19. a 20 století. V roce 1897 vyhořely stodoly u č. 7 a 10, 1898  stodoly u č. 3,4,9 a 54, kromě toho stoh slámy a stodola na č.ll. V  roce 1900, 15. ledna stodola u č.20 a 14. prosince u č.15, v  následujícím roce 9. září stodola u č. 24.
     V roce 1909, 5.  června, začal požár na č. 17 v 22.00 a celé stavení vyhořelo, roku 1912, 20. července v 10.30 začal požár na chlévech č. 12 a o dva roky později, 20. září v 21.00 vyhořely dva domky a toč. 34 ač.35. Roku 1915. 12. prosince v 7.30, vypukl požár na stodolách č. 3 a č.54. Od vzniku hasičského sboru je přesná evidence a tak víme, že od roku 1897 do roku 1915 vyhořelo 11 stodol, připisovalo se to žháři, ale odhalen nebyl. Poslední doškem krytá stodola a zároveň poslední došková střecha v obci shořela v roce 1948 po zásahu blesku. Do roku 1970 se pak Sbor zúčastnil hasebních prací u 66 požárů.
     
      Sbor dobrovolných hasičů v Mezicích byl založen 29 občany obce 10. února roku 1891, 20.  února došlo k převozu hasičské stříkačky, kterou Mezicím zapůjčil sbor z  Nákla, ale mezický sbor ji potřeboval jen do 25. října 1891, kdy si dovezl na nádraží v Senici vlastní hasičskou stříkačku. Stála 880  zlatých a na koupi přispěl stát, občané, okolní záložny a 50 zlatých přišlo od císaře Františka Josefa. Byla zakoupena od firmy Smékal z Čech pod Kosířem, odkud krátce předtím, 24. února, byla zakoupena i základní výstroj. V roce 1914 postavila obec pro sbor „ sloup na vysoušení hadic". Většinu výdajů si ale hradili hasiči ze svých prostředků.
Stříkačka sloužila až do roku 1944, kdy došlo k zakoupení motorové, nevalné kvality, ale musela vydržet až do roku 1960, kdy hasiči z Mezic dostali novou stříkačku. Sbírky na první motorovou stříkačku v předposledním válečném roce se zúčastnili všichni občané Mezic a příspěvky od 5 do 2  000 K se podařilo shromáždit celkem 36 501 K.
Stará i motorová stříkačka měly své místo v kůlně obecní pastoušky, až po roce 1945 došlo k adaptaci chlévů na č.12 na hasičskou zbrojnici a ze stejné doby je stavba požární studny v zahradě tehdejšího MNV a stavba sušáku na hadice. Od roku 1955 slouží sboru požární nádrž, která je za kapličkou v  zemi, má kapacitu kolem 30 m3 a poprvé byla využita při požáru kravína 25. února roku 1989. Adaptace zbrojnice pro požární auta je z roku 1967, po zavezení Prádla byla na jeho místě vybudována požární studna.
        Až do založení Sokola byl hasičský sbor i hlavním organizátorem společenského života v Mezicích. Plesy, zahradní slavnosti v zahradách na jednotlivých usedlostech, v roce 1929 inicioval postavení pomníku obětem I. světové války.
Z roku 1927 jsou doloženy plány příkazského stavitele J. Bracha na stavbu hasičské zbrojnice vedle Koupilova obchodu, ale ke stavbě nedošlo. V roce 1935 organizovali hasiči oslavy 85. výročí narození T.G.M.
        Tradice účasti žen ve sboru je z  doby před rokem 1938, kdy zde byly organizovány jako samaritánky se zaměřením na zdravotní pomoc. Dnešní hasičský sbor má 62 členů, z toho 16 žen. Bývalo zajímavou tradicí v Mezicích, že členy sboru byli, a  nebo výcvikem prošli všichni mladí muži ve vesnici, aby v případě potřeby měly základní znalosti. Tak při revizi v roce 1991 dosáhl celkový počet všech členů registrovaných za dobu trvání sboru 268 členů, někteří byli ve sboru jen rok.
  

Slavnostní pochod Mezicemi při okrskovém cvičení v roce 1974

Cvičení hasičů na návsi v Mezících.
 
     Sbor dobrovolných hasičů v Mezících se zúčastňoval řady okrskových cvičení v  okolí a průběžně zvyšoval připravenost svých členů. Po roce 1945 to byly i družstva mladých, chlapců i dívek. V roce 1981 oslavil sbor 90.  výročí založení, roku 1985 se konalo hasičské cvičení v Mezicích. Největší oslavy přinesl rok 1991, kdy Sbor dobrovolných hasičů slavil 100 let od svého založení. Oslavy začaly 26. června letním karnevalem, další den se konalo hasičské cvičení a součástí byla i výstava a  publikace J.Berky, která zahrnula celou dosavadní historii sboru.
Činnost omezil za dobu trvání sboru jen jednou, od roku 1916 do konce války, pro nedostatek členů.

Přehled funkcionářů Sboru

Předsedové Josef Novák 1891-1898
 Benedikt Přidal 1898-1900
 Josef Kupka 1900 - 1908
 Benedikt Přidal 1908-1909
 František Mach 1909-1911
 Josef Kupka 1911- 1916
 Josef Veselý 1918-1922
 Josef Špunda 1922-1945
 Václav Šoustal 1945 -1961
 Josef Berka 1961 -1966
 Josef Oštadal ml. 1966 -1967
 Ladislav Kadlec 1967 -1968
 Jindřich Berka 1968- 1971
 Leoš Kvapil 1971 -1977
 Ladislav Kadlec 1977-1978
 Leoš Kvapil 1978 -1985
 Jiří Ošťádaí 1985-1996
 Jaromír Vaněk 1996 - 2000
 Roman Ošťádal 2000 - dosud
Velitelé Jan Dostál 1891-1892
 František Zlámal 1892-1893
 Jan Dostál 1893-1897
 František Zlámal 1897-1898
 František Papica 1898-1906
 Blažej Vlček 1906-1908
František Večeřa 1908-1911
František Mach 1911-1912
Ladislav Ošťádal 1912-1913
Jan Papica 1913-1914
Josef Večeřa 1918- 1920
Stanislav Mrtýnek 1920-1929
Hynek Moťka 1929-1945
Josef Ošťádal st. 1945 - 1950
Jakub Ošťádal 1950 - 1954
Ladislav Kadlec 1954 - 1966
Josef Ošťádal ml. 1966 - 1967
Josef Červinek 1967 -1968
Josef Ošťádal ml. 1968 - 1973
Jiří Ošťádal 1973-1981
Josef Ošťádal ml. 1981 -1984
Jan Žváček 1984 -1985
Miroslav Borůvka 1985 -1993
Roman Ošťádal 1993 - 2000
Petr Hrachovina 2000 - dosud